2. března 2014

Bachata training.

I love this dance!!! So let´s go in the USA close to Cuba or somewhere, where are the people from latina america and let´s learn it from profesional!


Snídaně ♥

Tak a začínáme najíždět na zdravou stravu. Sice se nevím, jestli je správné říkat, že ve 12:00hodin mám snídani, ale já před chvilinkou vstala a tudíž to bude první jídlo, které se do mého břišulína dostane. A tak jsem mu udělala radost v podobě muslli, řeckého bílého jogurtu, brusinek (na můj močový měchýř jako prevenci :) ), vlašské ořechy, borůvky a ostružiny. A šup s ním tam :) K tomu zelený čaj s vanilkou a medem (jen trošičkuuu toho medu) a sklenici vody.


Moje osobní výzva!

Tak a dost. Už se na to nemohu dívat. po Řecku se to zase pěkně nakupilo a já už jsem z toho nešťastná. Takže šup s tím něco udělat a nevymlouvat se na to, že jsem kardiak a že nemůžu cvičit, což sice pravda z větší části je, ale nebudeme přece sedět doma na zadku a dívat se, jak děsně vypadáme. Včera bylo 1.března a já si udělala fotografie, protože takhle dál se na sebe nemůžu už dívat. Chci být do plavek krásná. A protože 1. června mám narozeniny, tak si dávám výzvu, že nejkrásnější dáreček k mým 21. narozeninám by byl právě krásný pevný zakulacený zadeček a pěkné ploché bříško. Nechci žádné buchty.... budu nejspokojenější a nejšťastnější, když budu vypadat pevně a mít postavu do plavek, jinak co by to bylo za cestovatelku, která se rozhodla bydlet na Sardínii (i když teď plánuje cestu do USA), kdyby se nemohla procházet po pláži a nestydět se za své tělo. Takže s pravdou ven. Tohle je fotografie a můj aktuální stav. A šup šup pustit se do toho!!! :) Držte mi pěsti. Bude to boj!


1. března 2014

Well, one boring night in Finland.

Božínku, jak já jsem na toto moje posvátné místo zanevřela a úplně jsem se na něj vykašlala. Už jsem tu tak dlouho nic nepřidala. Nenapsala.... A moc mě to mrzí, protože ty šílené až crazy fotky co jsem sem před tím ládovala skoro dvakrát za den včetně příspěvků, mi opravdu vrací vzpomínky a moc ráda si je po sobě čtu a fotky prohlížím. Cítím z každé fotky jiné období. Smutku, štěstí, záleží, v jaké fázi života jsem se zrovna nacházela. Slibuji, že se sem zase vrátím a pravidelně budu zase přispívat. Byla by škoda, kdyby ne.
Beztak se většinu posledního času šíleně nudím.... sami se můžete přesvědčit.....